Friedrich Janka (1878–1957)

Friedrich Karl Janka se narodil 28. října 1878 v Chomutově. Jeho otec byl Karl Emanuel Janka (1839–1917), okresní komisař, a matka Franziska Wieshofer (1839–1915), dcera sládka. Většinu dětství a mládí strávil Friedrich v Praze, kde jeho otec pracoval na českém místodržitelství. Karl pocházel z venkovského prostředí – jeho otec byl sedlák a rodina jeho matky rovněž pracovala v zemědělství. Vystudoval však práva na univerzitě a nastoupil kariéru ve státní správě. Stal se místodržitelským tajemníkem, okresním hejtmanem a nakonec místodržitelským radou. Před svým odchodem do důchodu v roce 1904 získal titul dvorního rady. Zemřel v Praze 7. července 1917.

V roce 1903 obdržel Friedrich na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze doktorát z práv. Krátce poté začal pracovat na českém místodržitelství jako konceptní praktikant. V té době zde byl zaměstnán ještě jeho otec Karl jako místodržitelský rada.  Krátce poté, co Friedrich nastoupil, odešel Karl do důchodu. Je velmi pravděpodobné, že Friedrichova cesta na místodržitelství byla mnohem hladší než cesta jeho otce a že mu pozici zajistily rodinné konexe. V roce 1905 byl Friedrich povýšen na místodržitelského koncipistu a přeložen do Liberce. Po dvou letech se vrátil do Prahy a pokračoval ve své kariéře na místodržitelství. V roce 1908 se stal okresním komisařem a v roce 1911 místodržitelským tajemníkem. V témže roce se oženil s Boženou Annou Mayerovou (* 1880), dcerou sládka Josefa Mayera (1846–1902).

V té době vedli Češi a Němci dlouhá jednání o svém postavení v rámci habsburské říše. Témat, o nichž se jednalo, bylo několik – používání jazyka na státních úřadech, zpracování a překládání dokumentů, určení, které okresy budou jednojazyčné a které dvojjazyčné, správní reformy a změny volebních pravidel a konečně školy pro národnostní menšiny. Friedrich Janka při těchto jednáních sehrál důležitou roli. Zodpovídal za německé zápisy z jednání a komunikaci mezi místodržitelstvím v Praze a ministerstvem vnitra ve Vídni. Český místodržitel Franz Thun (1847–1899) svěřoval Friedrichovi důvěrné informace a spoléhal na něj. Přestože jednání jako celek nebyla úspěšná, Friedrich prokázal své schopnosti a byl povýšen.

Franz von Thun und Hohenstein (1847–1916) od Siegmunda l'Allemand  (1840–1910).

Po vzniku Československé republiky v říjnu 1918 však musel Friedrich kvůli svému německému původu a loajalitě k předchozímu režimu své dosavadní místo opustit. Protože ještě nemohl odejít do důchodu, získal práci překladatele důležitých právních dokumentů, včetně československé ústavy. Koncem třicátých let se politická situace ve střední Evropě měla opět změnit. V září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda a Československo postoupilo Německu rozsáhlá území. Dne 27. října Friedrich oslavil 60. narozeniny a měl nárok na důchod, takže napsal žádost o penzionování. Koncem roku mu byla schválena.

O několik měsíců později vtrhla německá armáda do země a byl zřízen Protektorát Čechy a Morava. Následovala masivní germanizace všech společenských sfér. Fridrich v tom pravděpodobně viděl příležitost a rozhodl se přiznat svůj německý původ. V dotazníku pro určení německé národnosti z července 1939 on a jeho rodina potvrdili, že jsou německými občany, členy NSDAP (Národně socialistické německé dělnické strany) a několika německých spolků. Friedrich také požádal o znovupřijetí do politické správy a stal se vládním komisařem. Po návratu do aktivní služby si stěžoval na ztrátu svého postavení v roce 1918 a žádal o odškodnění, které mu bylo přiznáno. Pracoval téměř tři roky a znovu požádal o důchod. V roce 1944 byl penzionován podruhé. Díky těmto třem letům ve státní službě se jeho důchod výrazně zvýšil – ze 49 800 korun na 80 160 korun ročně.

Mapa Protektorátu Čechy a Morava z německého kapesního atlasu, 1939–1940. 

Protektorátní bankovka v hodnotě 20 korun (1944). Tyto bankovky byly vydávány během německé okupace Československa.

Friedrich měl jediného syna – Friedricha Karla Josefa (později zvaného Fritz), který se narodil 16. listopadu 1913 v Praze. I Fritzova kariéra v protektorátu vzkvétala. V roce 1939 pracoval jako právník pro Ast Prag – německou vojenskozpravodajskou službu v Praze. Byl členem několika německých spolků, stejné skupiny NSDAP jako jeho otec a kandidátem SA – polovojenského křídla strany. V roce 1942 byl odveden do německé armády, ale není jasné, zda válku přežil, či nikoliv.

Když válka skončila, Friedrich byl opět na špatné straně. V květnu 1945 přišel o penzi a o několik měsíců později byl vyšetřován pro porušení prezidentského dekretu č. 5/1945 Sb. 16 z 19. června 1945. Podle tohoto zákona měl být jako člen NSDAP odsouzen k pěti až pětadvaceti letům vězení. Dotazník pro zjištění německé národnosti byl použit jako důkaz v Jankově osobním spise. Není jasné, zda byl skutečně odsouzen, či nikoli. Pravděpodobnější je, že byl z Československa osunut jako ostatní němečtí občané.

Příběh tří generací českých Němců z rodiny Jankových odráží realitu života ve čtyřech různých režimech, které se vystřídaly v poměrně krátkém časovém úseku. Karl se narodil v rodině zemědělce a teprve univerzitní vzdělání mu pomohlo zlepšit jeho sociální postavení. Jako státní úředník mohl podporovat kariéru svého syna Friedricha na místodržitelství. Friedrich této možnosti využil, ale po vzniku Československé republiky o své místo přišel. V období protektorátu krátce získal zpět své dřívější postavení, ale jako člen NSDAP nemohl po skončení války v Československu zůstat.

Literatura a prameny

Eva Drašarová, “Die Rolle der Konzeptsbeamten bei der politischen Lösung der nationalen Beziehungen in Böhmen. Das Beispiel von Statthaltereisekretär Friedrich Janka,” in Führer, Akteure hinter den Kulissen oder tatenlos zuschauende? Der deutsch-tschechische Ausgleich an der Wende vom 19. zum 20. Jahrhundert aus der Perspektive der Vertreter der Staats- und Selbstverwaltung, eds. Martin Klečacký a Martin Klement.

Martin Klečacký, Převzetí moci. Státní správa v počátcích Československé republiky 1918–1920 na příkladu Čech. Český Časopis historický 116, 2018, s. 693–732.

Martin Klečacký et al., Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918 (Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v.v.i., Národní archiv, 2020).

Luboš Velek, “Projekt česko-německého národnostního vyrovnání v Čechách v letech 1890–1915 a jeho geneze”, in Promarněná šance. Edice dokumentů k česko-německému vyrovnání před první světovou válkou. Korespondence a protokoly 1911–1912, I, eds. Eva Drašarová, Roman Horký, Jiří Šouša a Luboš Velek (Praha: Národní archiv, 2008).

Die Verfassung der Tschechoslowakischen Republik. Prag 1922–1923 (dva svazky).

Dekret č. 16/1945 Sb, § 3. Dekret presidenta republiky o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1945-16.

Národní archiv, fond Prezidium zemského úřadu (PZÚ) – osobní složky, karton 25, osobní složka – Bedřich Janka.

Státní oblastní archiv v Litoměřicích, Sbírka matrik, inv. číslo 2615, sign. 62/21, 363. 

Státní oblastní archiv v Plzni, Sbírka matrik zápodočeského kraje, Plasy 16, 14. 

https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Franz,_Prince_of_Thun_and_Hohenstein,_1893.jpg

Friedrich Janka (1878–1957)

Friedrich Karl Janka se narodil 28. října 1878 v Chomutově. Jeho otec byl Karl Emanuel Janka (1839–1917), okresní komisař, a matka Franziska Wieshofer (1839–1915), dcera sládka. Většinu dětství a mládí strávil Friedrich v Praze, kde jeho otec pracoval na českém místodržitelství. Karl pocházel z venkovského prostředí – jeho otec byl sedlák a rodina jeho matky rovněž pracovala v zemědělství. Vystudoval však práva na univerzitě a nastoupil kariéru ve státní správě. Stal se místodržitelským tajemníkem, okresním hejtmanem a nakonec místodržitelským radou. Před svým odchodem do důchodu v roce 1904 získal titul dvorního rady. Zemřel v Praze 7. července 1917.

V roce 1903 obdržel Friedrich na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze doktorát z práv. Krátce poté začal pracovat na českém místodržitelství jako konceptní praktikant. V té době zde byl zaměstnán ještě jeho otec Karl jako místodržitelský rada.  Krátce poté, co Friedrich nastoupil, odešel Karl do důchodu. Je velmi pravděpodobné, že Friedrichova cesta na místodržitelství byla mnohem hladší než cesta jeho otce a že mu pozici zajistily rodinné konexe. V roce 1905 byl Friedrich povýšen na místodržitelského koncipistu a přeložen do Liberce. Po dvou letech se vrátil do Prahy a pokračoval ve své kariéře na místodržitelství. V roce 1908 se stal okresním komisařem a v roce 1911 místodržitelským tajemníkem. V témže roce se oženil s Boženou Annou Mayerovou (* 1880), dcerou sládka Josefa Mayera (1846–1902).

V té době vedli Češi a Němci dlouhá jednání o svém postavení v rámci habsburské říše. Témat, o nichž se jednalo, bylo několik – používání jazyka na státních úřadech, zpracování a překládání dokumentů, určení, které okresy budou jednojazyčné a které dvojjazyčné, správní reformy a změny volebních pravidel a konečně školy pro národnostní menšiny. Friedrich Janka při těchto jednáních sehrál důležitou roli. Zodpovídal za německé zápisy z jednání a komunikaci mezi místodržitelstvím v Praze a ministerstvem vnitra ve Vídni. Český místodržitel Franz Thun (1847–1899) svěřoval Friedrichovi důvěrné informace a spoléhal na něj. Přestože jednání jako celek nebyla úspěšná, Friedrich prokázal své schopnosti a byl povýšen.

Franz von Thun und Hohenstein (1847–1916) od Siegmunda l'Allemand  (1840–1910).

Po vzniku Československé republiky v říjnu 1918 však musel Friedrich kvůli svému německému původu a loajalitě k předchozímu režimu své dosavadní místo opustit. Protože ještě nemohl odejít do důchodu, získal práci překladatele důležitých právních dokumentů, včetně československé ústavy. Koncem třicátých let se politická situace ve střední Evropě měla opět změnit. V září 1938 byla podepsána Mnichovská dohoda a Československo postoupilo Německu rozsáhlá území. Dne 27. října Friedrich oslavil 60. narozeniny a měl nárok na důchod, takže napsal žádost o penzionování. Koncem roku mu byla schválena.

O několik měsíců později vtrhla německá armáda do země a byl zřízen Protektorát Čechy a Morava. Následovala masivní germanizace všech společenských sfér. Fridrich v tom pravděpodobně viděl příležitost a rozhodl se přiznat svůj německý původ. V dotazníku pro určení německé národnosti z července 1939 on a jeho rodina potvrdili, že jsou německými občany, členy NSDAP (Národně socialistické německé dělnické strany) a několika německých spolků. Friedrich také požádal o znovupřijetí do politické správy a stal se vládním komisařem. Po návratu do aktivní služby si stěžoval na ztrátu svého postavení v roce 1918 a žádal o odškodnění, které mu bylo přiznáno. Pracoval téměř tři roky a znovu požádal o důchod. V roce 1944 byl penzionován podruhé. Díky těmto třem letům ve státní službě se jeho důchod výrazně zvýšil – ze 49 800 korun na 80 160 korun ročně.

Mapa Protektorátu Čechy a Morava z německého kapesního atlasu, 1939–1940. 

Protektorátní bankovka v hodnotě 20 korun (1944). Tyto bankovky byly vydávány během německé okupace Československa.

Friedrich měl jediného syna – Friedricha Karla Josefa (později zvaného Fritz), který se narodil 16. listopadu 1913 v Praze. I Fritzova kariéra v protektorátu vzkvétala. V roce 1939 pracoval jako právník pro Ast Prag – německou vojenskozpravodajskou službu v Praze. Byl členem několika německých spolků, stejné skupiny NSDAP jako jeho otec a kandidátem SA – polovojenského křídla strany. V roce 1942 byl odveden do německé armády, ale není jasné, zda válku přežil, či nikoliv.

Když válka skončila, Friedrich byl opět na špatné straně. V květnu 1945 přišel o penzi a o několik měsíců později byl vyšetřován pro porušení prezidentského dekretu č. 5/1945 Sb. 16 z 19. června 1945. Podle tohoto zákona měl být jako člen NSDAP odsouzen k pěti až pětadvaceti letům vězení. Dotazník pro zjištění německé národnosti byl použit jako důkaz v Jankově osobním spise. Není jasné, zda byl skutečně odsouzen, či nikoli. Pravděpodobnější je, že byl z Československa osunut jako ostatní němečtí občané.

Příběh tří generací českých Němců z rodiny Jankových odráží realitu života ve čtyřech různých režimech, které se vystřídaly v poměrně krátkém časovém úseku. Karl se narodil v rodině zemědělce a teprve univerzitní vzdělání mu pomohlo zlepšit jeho sociální postavení. Jako státní úředník mohl podporovat kariéru svého syna Friedricha na místodržitelství. Friedrich této možnosti využil, ale po vzniku Československé republiky o své místo přišel. V období protektorátu krátce získal zpět své dřívější postavení, ale jako člen NSDAP nemohl po skončení války v Československu zůstat.

Literatura a prameny

Eva Drašarová, “Die Rolle der Konzeptsbeamten bei der politischen Lösung der nationalen Beziehungen in Böhmen. Das Beispiel von Statthaltereisekretär Friedrich Janka,” in Führer, Akteure hinter den Kulissen oder tatenlos zuschauende? Der deutsch-tschechische Ausgleich an der Wende vom 19. zum 20. Jahrhundert aus der Perspektive der Vertreter der Staats- und Selbstverwaltung, eds. Martin Klečacký a Martin Klement.

Martin Klečacký, Převzetí moci. Státní správa v počátcích Československé republiky 1918–1920 na příkladu Čech. Český Časopis historický 116, 2018, s. 693–732.

Martin Klečacký et al., Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918 (Praha: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v.v.i., Národní archiv, 2020).

Luboš Velek, “Projekt česko-německého národnostního vyrovnání v Čechách v letech 1890–1915 a jeho geneze”, in Promarněná šance. Edice dokumentů k česko-německému vyrovnání před první světovou válkou. Korespondence a protokoly 1911–1912, I, eds. Eva Drašarová, Roman Horký, Jiří Šouša a Luboš Velek (Praha: Národní archiv, 2008).

Die Verfassung der Tschechoslowakischen Republik. Prag 1922–1923 (dva svazky).

Dekret č. 16/1945 Sb, § 3. Dekret presidenta republiky o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1945-16.

Národní archiv, fond Prezidium zemského úřadu (PZÚ) – osobní složky, karton 25, osobní složka – Bedřich Janka.

Státní oblastní archiv v Litoměřicích, Sbírka matrik, inv. číslo 2615, sign. 62/21, 363. 

Státní oblastní archiv v Plzni, Sbírka matrik zápodočeského kraje, Plasy 16, 14. 

https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Franz,_Prince_of_Thun_and_Hohenstein,_1893.jpg