Pokud se vám stránky nezobrazují správně, zkuste použít jiný internetový prohlížeč.

V rámci projektu jsou zkoumáni poslanci zvolení v letech 1861–1926 do níže uvedených zastupitelských sborů. Někteří poslanci vykonávali svůj mandát postupně či i zároveň ve více zastupitelských sborech. Do projektu nejsou zahrnuti tzv. virilisté a poslanci zvolení do velkostatkářské kurie Českého zemského sněmu, do Panské sněmovny říšské rady ani do Horní sněmovny Uherského sněmu, neboť jejich sociální a profesní zázemí bylo od zbylých členů parlamentu odlišné (šlo o příslušníky tzv. starých aristokratických elit) a obvykle byli jmenováni, nikoli voleni.

Český zemský sněm (18611913) – celkem 11 volebních období

  • sledovaní poslanci působící na sněmu od jeho ustanovení v roce 1861 až do jeho rozpuštění v roce 1913 (poslední volby se konaly v roce 1908, sněm v tomto posledním volebním období reálně zasedal jen v roce 1908). 

Sněm měl celkem 241 (od rozdělení pražské univerzity v roce 1882 pak 242 poslanců): 5 (6) virilistů a 236 volených poslanců rozdělených do tří kurií rozdělených do 4 volebních skupin:

  1. Velkostatkářská kurie – 70 poslanců zastupujících velké pozemkové vlastníky
  2. Kurie měst a obchodních a živnostenských komor:
    1. Skupina měst a průmyslových míst – 72 poslanců
    2. Skupina obchodních a živnostenských komor – 15 poslanců
  3. Kurie venkovských obcí – 79 poslanců

 

Říšská rada (18611918) celkem 12 volebních období

Říšská rada se v roce 1861 konstituuje formálně jako poradní sbor panovníka skládající se ze dvou komor – Poslanecké sněmovny volené do roku 1873 nepřímo (zemskými sněmy), poté přímo, a nevolené Panské sněmovny.

Poslanecká sněmovna říšské rady (18611865) celkem 1 volební období

Poslanecká sněmovna se měla na základě únorové ústavy z roku 1861 scházet ve dvou podobách – širší a užší (bez poslanců Zemí Koruny svatoštěpánské a Lombardsko-benátského království), nicméně se společně fakticky nikdy nesešla. Poslanci byli rozděleni do čtyř kurií:

  1. Velkostatkářská kurie
  2. Kurie měst
  3. Kurie obchodních a živnostenských komor
  4. Kurie venkovských obcí

V širší podobě měla mít celkem 343 poslanců, v užší 203 poslanců, přičemž 54 mandátů připadalo na Čechy a 26 na Sedmihradsko. Na základě zářijového manifestu byla v roce 1865 rozpuštěna.

Poslanecká sněmovna říšské rady (18671873)  – celkem 3 volební období

Na základě prosincové ústavy z roku 1867 byla obnovena říšská rada již jen jako parlament Předlitavska (byl zachován celkový počet 203 poslanců), přičemž jí byla přiznána zákonodárná moc.

Poslanecká sněmovna říšské rady (18731897)  – celkem 4 volební období

V roce 1873 dochází k reformě volebního práva, podle níž poslanci říšské volby už neměli být voleni zemskými sněmy, jako tomu bylo do té doby, ale přímo občany. Celkový počet poslanců zároveň vzrostl z 203 na 353, na Čechy připadalo 92 mandátů. V roce 1884 došlo k částečné volební reformě, která zmírňovala volební cenzus, čímž rozšiřovala okruh oprávněných voličů.

Poslanecká sněmovna říšské rady (18971907) – celkem 2 volební období

Badeniho volební reformou z roku 1896 dochází ke změně v kuriálním systému, která spočívala v zavedení nové (5.) všeobecné kurie, do níž mohli volit všichni muži starší 24 let. Tímto krokem znovu dochází k podstatnému rozšíření volebního práva, přičemž počet poslanců se zároveň zvyšuje z 353 na 425 (na Čechy připadlo 110 mandátů):

  1. Velkostatkářská kurie - celkem 85 poslanců (23 z Čech)
  2. Kurie měst - celkem 118 poslanců (32 z Čech)
  3. Kurie obchodních a živnostenských komor - celkem 21 poslanců (7 z Čech)
  4. Kurie venkovských obcí - celkem 129 poslanců (30 z Čech)
  5. Všeobecná kurie - celkem 72 poslanců (18 z Čech)

Poslanecká sněmovna říšské rady (19071918) – celkem 2 volební období

V roce 1907 dochází v Předlitavsku k zavedení všeobecného a rovného volebního práva pro muže, čímž v říšské radě zaniká kuriální systém (volební právo do zemských sněmů změněno nebylo). Počet poslanců se zvyšuje z 425 na 516 (na Čechy připadalo 130 mandátů). Poslední volby se konaly v roce 1911, za první světové války se říšská rada sešla až 30. 5. 1917, naposledy pak jednala již v nekompletním složení 12. 11. 1918.

Československo

Revoluční národní shromáždění (19181920) – celkem 1 volební období

Vzniklo 14. 11. 1918 z Národního výboru československého rozšířením, jež zohledňovalo výsledky voleb do říšské rady uskutečněné v roce 1911. Původně mělo 256 členů, v březnu 1919 došlo ke zvýšení počtu na 270. V parlamentu zasedali jen poslanci české a slovenské národnosti. Vzhledem ke způsobu vzniku tohoto parlamentu není možné jednotlivým poslanců přiřadit územní volební obvody. Poslanci navíc nezískali mandát ve volbách, proto tento parlament do našeho výzkumu nezahrnujeme.

Národní shromáždění republiky Československé (19201925 (1929)) – celkem 2 volební období

Konstituuje se v roce 1920 jako dvoukomorový parlament – kromě poslanecké sněmovny, v níž zasedalo 300 poslanců, byl jeho součástí i senát se 150 senátory. Do projektu byli zahrnuti členové obou komor zvolení ve volebních obvodech Čech ve dvou volbách – v roce 1920 a 1925 (druhé volební období trvalo až do roku 1929, případné změny v mandátech probíhající po roce 1925 již nebyly reflektovány). Vzhledem k tomu, že volební právo v Československu získaly v roce 1920 i ženy, zasedly v něm poprvé na základě volebního práva i poslankyně (ke zvolení první ženy došlo v českých zemích již ve volbách do Českého zemského sněmu v roce 1912, její mandát však nebyl uznán, neboť jí český místodržitel odmítl vystavit příslušná osvědčení; ženy byly kooptovány i do Revolučního národního shromáždění).