Český zemský sněm (1861–1913) – celkem 11 volebních období
- sledovaní poslanci působící na sněmu od jeho ustanovení v roce 1861 až do jeho rozpuštění v roce 1913 (poslední volby se konaly v roce 1908, sněm v tomto posledním volebním období reálně zasedal jen v roce 1908).
Sněm měl celkem 241 (od rozdělení pražské univerzity v roce 1882 pak 242 poslanců): 5 (6) virilistů a 236 volených poslanců rozdělených do tří kurií rozdělených do 4 volebních skupin:
- Velkostatkářská kurie – 70 poslanců zastupujících velké pozemkové vlastníky
- Kurie měst a obchodních a živnostenských komor:
- Skupina měst a průmyslových míst – 72 poslanců
- Skupina obchodních a živnostenských komor – 15 poslanců
- Kurie venkovských obcí – 79 poslanců
Říšská rada (1861–1918) – celkem 12 volebních období
Říšská rada se v roce 1861 konstituuje formálně jako poradní sbor panovníka skládající se ze dvou komor – Poslanecké sněmovny volené do roku 1873 nepřímo (zemskými sněmy), poté přímo, a nevolené Panské sněmovny.
Poslanecká sněmovna říšské rady (1861–1865) – celkem 1 volební období
Poslanecká sněmovna se měla na základě únorové ústavy z roku 1861 scházet ve dvou podobách – širší a užší (bez poslanců Zemí Koruny svatoštěpánské a Lombardsko-benátského království), nicméně se společně fakticky nikdy nesešla. Poslanci byli rozděleni do čtyř kurií:
- Velkostatkářská kurie
- Kurie měst
- Kurie obchodních a živnostenských komor
- Kurie venkovských obcí
V širší podobě měla mít celkem 343 poslanců, v užší 203 poslanců, přičemž 54 mandátů připadalo na Čechy a 26 na Sedmihradsko. Na základě zářijového manifestu byla v roce 1865 rozpuštěna.
Poslanecká sněmovna říšské rady (1867–1873) – celkem 3 volební období
Na základě prosincové ústavy z roku 1867 byla obnovena říšská rada již jen jako parlament Předlitavska (byl zachován celkový počet 203 poslanců), přičemž jí byla přiznána zákonodárná moc.
Poslanecká sněmovna říšské rady (1873–1897) – celkem 4 volební období
V roce 1873 dochází k reformě volebního práva, podle níž poslanci říšské volby už neměli být voleni zemskými sněmy, jako tomu bylo do té doby, ale přímo občany. Celkový počet poslanců zároveň vzrostl z 203 na 353, na Čechy připadalo 92 mandátů. V roce 1884 došlo k částečné volební reformě, která zmírňovala volební cenzus, čímž rozšiřovala okruh oprávněných voličů.
Poslanecká sněmovna říšské rady (1897–1907) – celkem 2 volební období
Badeniho volební reformou z roku 1896 dochází ke změně v kuriálním systému, která spočívala v zavedení nové (5.) všeobecné kurie, do níž mohli volit všichni muži starší 24 let. Tímto krokem znovu dochází k podstatnému rozšíření volebního práva, přičemž počet poslanců se zároveň zvyšuje z 353 na 425 (na Čechy připadlo 110 mandátů):
- Velkostatkářská kurie - celkem 85 poslanců (23 z Čech)
- Kurie měst - celkem 118 poslanců (32 z Čech)
- Kurie obchodních a živnostenských komor - celkem 21 poslanců (7 z Čech)
- Kurie venkovských obcí - celkem 129 poslanců (30 z Čech)
- Všeobecná kurie - celkem 72 poslanců (18 z Čech)
Poslanecká sněmovna říšské rady (1907–1918) – celkem 2 volební období
V roce 1907 dochází v Předlitavsku k zavedení všeobecného a rovného volebního práva pro muže, čímž v říšské radě zaniká kuriální systém (volební právo do zemských sněmů změněno nebylo). Počet poslanců se zvyšuje z 425 na 516 (na Čechy připadalo 130 mandátů). Poslední volby se konaly v roce 1911, za první světové války se říšská rada sešla až 30. 5. 1917, naposledy pak jednala již v nekompletním složení 12. 11. 1918.