Elita měsíce – Tăslăuanu, Octavian Codru (1876–1942), politik, spisovatel a publicista

Octavian Codru Tăslăuanu (1876–1942) – politik, spisovatel a publicista

Octavian Tăslăuanu

Octavian Codru Tăslăuanu se narodil 1. února 1876 ve vesnici Bilbor v župě Ciuc. Jeho otec, Ioan Tăslăuanu (?–1927), byl knězem, jeho matka, Anisia Stan (1859–1933), pocházela z rodiny sedláků. Tăslăuanu navštěvoval střední školu v Năsăudu (1889), Brašově (1890–1892) a Blaji (1892–1895). Kvůli neshodám s otcem, který si přál, aby se Octavian stal knězem, odešel Tăslăuanu do Bukurešti ve Starém rumunském království, kde působil jako učitel na soukromé škole. Zároveň pokračoval ve studiu na filozofické a literární fakultě bukurešťské univerzity (1898–1902) a přivydělával si výukou.

Taslauanu ve své kanceláři

V roce 1902 byl Tăslăuanu na doporučení jednoho ze svých profesorů, Iona Bianu (1856–1935), ředitele knihovny Rumunské akademie, jmenován tajemníkem rumunského generálního konzulátu v Budapešti. Tam se vedle svých dalších povinností zapojil do vydávání časopisu „Luceafărul“, nejprve jako korektor a později jako jeho redaktor. Časopis „Luceafărul“, vydávaný postupně v Budapešti (1902–1906), Sibiu (1906–1916) a Bukurešti (1919–1920), šířil národní kulturu a politickou jednotu Rumunů v Sedmihradsku.

Pokud jde o jeho soukromý život, v roce 1906 se Tăslăuanu oženil s Adelinou Olteanu-Maior ze Sibiu (1877–1910), která pocházela ze staré prestižní intelektuální rodiny. Byla rovněž spisovatelkou, napsala několik svazků povídek pro děti. Patrony jejich manželství se stala rodina Constantina Argetoianu (1871–1955), jednoho z nejvlivnějších rumunských politiků meziválečného období.

Adelina Taslauanu - prví manželka Octaviana Tăslăuanua

Adelina s Octavianem Tăslăuanuem v roce 1907

Po svatbě se Tăslăuanu usadil v Sibiu, kde působil (do roku 1914) jako administrativní tajemník Sedmihradského sdružení pro rumunskou literaturu a kulturu rumunského lidu (ASTRA), nejvýznamnějšího a nejvlivnějšího kulturního a politického spolku Rumunů v Sedmihradsku.

Počínaje rokem 1907 převzal Octavian Codru Tăslăuanu vedení časopisu „Transilvania” (vydávaného spolkem ASTRA), nejprve jako jeho redaktor a později ředitel, a proměnil jej ve skutečné zrcadlo rumunské vědy a kultury. Jeho práce byla obzvláště plodná zejména díky reorganizaci Lidové knihovny spolku ASTRA, což zahrnovalo i měsíční vydávání nového svazku tohoto sborníku, spolu s ročním kalendářem, který byl rozesílán všem členům pobočky a dostal se tak do téměř všech obcí v Sedmihradsku. V letech 1911–1914 bylo pod jeho vedením vydáno 49 čísel této sbírky, včetně různých historických knih a antologií klasických autorů. Náklad jednoho čísla dosáhl v roce 1912 15 000 výtisků, z čehož 11 861 výtisků bylo zasláno předplatitelům. Zároveň však bylo toto období poznamenáno úmrtím Adeliny Tăslăuanu, která roku 1910 zemřela na srdeční chorobu.

V roce 1914 byl Tăslăuanu povolán do rakousko-uherské armády a poslán na frontu do Haliče. Dezertoval však do Rumunska a přihlásil se do rumunské armády, kde po celou dobu války sloužil ve zpravodajské službě. V červenci 1917 získal rumunské občanství a byl povýšen na poručíka a později na kapitána.

Taslauanu jako důstojník

V roce 1918 se Tăslăuanu znovu oženil. Jeho manželkou se stala Fatma Alisa Sturdza (1893–1964), s níž se seznámil na frontě, kde pracovala jako ošetřovatelka. Se Sturdzou, která pocházela ze staré šlechtické rodiny politiků a velkostatkářů, měl dvě děti: Ioana Radu (nar. 1920), jenž zemřel ve věku jednoho roku, a Dafinu (1921–2000). Dafininým kmotrem byl primas rumunský, metropolita Miron Cristea (1868–1939).

Pozoruhodná byla rovněž politická kariéra Octaviana C. Tăslăuanu. V parlamentních volbách v listopadu 1919 byl zvolen poslancem za Tulgheș, kde kandidoval za Lidovou ligu. Ve vládě vedené Alexandrem Averescu (1859–1938) zastával funkci ministra obchodu a průmyslu (13. března – 16. listopadu 1920) a ministra veřejných prací (16. listopadu 1920 – 1. ledna 1921). V těchto funkcích inicioval řadu důležitých zákonů a reforem, směřujících k reorganizaci národního hospodářství v období po první světové válce. Mezi jeho zásluhy patří také založení továrny na výbušniny ve Făgărași, znárodnění továren v Reșița, uspořádání ropného průmyslu vytvořením podniku Rumunský ropný průmysl, sepsání zákonů o monopolizaci obchodu s ropou a organizaci obchodu s obilím, založení Polytechnické univerzity v Temešváru a zajištění finančních prostředků na výstavbu Obchodní akademie v Bukurešti. V letech 1926–1927 byl Tăslăuanu senátorem za Mureș, kde navrhl účast rumunských poslanců na prvním Panevropském kongresu ve Vídni.

Octavian Tăslăuanu zemřel v Bukurešti 22. října 1942. Vzhledem k tomu, že se ze syna venkovského kněze vypracoval na poslance a ministra, je kariéra Octaviana Tăslăuanu skutečně pozoruhodná. Dosáhl jí především díky osobnímu úsilí, ale pomohlo mu také úspěšné budování společenských vazeb s vlivnými rodinami, nejprve prostřednictvím sňatku s Adelinou a později s Fatmou. Jeho bratři Petru Tăslăuanu (1880–1957) a Cornel Tăslăuanu (1889–1974) tak výrazného společenského vzestupu nedosáhli, i když se stali více než pouhými sedláky a také si vybudovali úspěšnou kariéru. Petru Tăslăuanu byl učitelem a ředitelem základní školy v Bilboru, Cornel Tăslăuanu byl řemeslníkem a nakonec se stal starostou rodné vesnice Bilbor.

Odkazy:

Octavian C. Tăslăuanu, Spovedanii, Ediție îngrijită de George-Bogdan Tofan, prefață de Filip-Lucian Iorga, Editura Mega, 2023.

Cornelia Luminița Radu, Revista Luceafărul, în  Revista Română de Istorie a Cărții; Bucharest Iss. 3/4, (2006/2007): 40–46, 304–305, 317–318.

Zdroj obrazového materiálu: George-Bogdan Tofan, The „Octavian C. Tăslăuanu” Foundation.