Pokud se vám stránky nezobrazují správně, zkuste použít jiný internetový prohlížeč.

Elita měsíce – Friedl, Karel Anton (1810–1849), úředník kamerální správy


V jihlavském kostele Nanebevzetí Panny Marie křtil 14. června roku 1810 místní kooperátor druhorozeného syna městského advokáta Karla Friedla (1762–1846) a jeho manželky Vincencie. Dítě dostalo jméno Karl Anton.

Ji-25-A_2142

W. Zwettler: Jihlava od jihu. Litografie kol. r. 1850, inv. č. Ji-25/A/2142, ze sbírek Muzea Vysočiny Jihlava 

Karl Anton vyrůstal se třemi bratry a třemi sestrami. Vzdělání a profesní zaměření jeho sourozenců určovala kariéra jejich otce. Starší bratr Emanuel (1808–1866) začínal jako magistrátní auskultant (pomocný soudcovský úředník neboli justiční čekatel, který vykonával praxi, aby mohl složit soudcovskou zkoušku a stát se samostatným soudcem). Dlouhá léta pak působil jako městský syndikus (zkoušený úředník „s právnickým vzděláním vykonávající soudní správu na nejnižším stupni justiční správy“[1]) ve Velkém Meziříčí a v Moravské Třebové. Kariéru zakončil s titulem rady zemského soudu v Krnově a v Brně. Nejmladší bratr Johann (1819–1899) se stal okresním komisařem (v Šumperku, v Brně), později působil ve Vídni, byl tajemníkem Zemské vyvazovací komise (vznikla v roce 1849 po zrušení poddanství pro výkup z roboty a jiných povinností vůči vrchnostem)[2] a svůj profesní růst završil na Českém místodržitelství v Praze jako místodržitelský rada a později místodržitelský vicepresident.

Stejně jako jeho otec a bratři, i Karl Anton získal adekvátní vzdělání a uplatnil se ve veřejné správě. Stal se oficiálem Okresní (důchodkové) kamerální správy v Jihlavě. Do působnosti okresních kamerálních správ zřízených v roce 1833 náležely nepřímé daně, cla a jiné poplatky (a důchodkové trestní řízení). Okresní správy podléhaly Kamerální důchodkové správě v Praze nebo v Brně.[3]

H3562_145Pohlednice z Jihlavy, nedatováno. Muzeum Brněnska - Muzeum ve Šlapanicích, Sbírka Muzea ve Šlapanicích, podsbírka Historická, inv. č. H3562/145.

K nakročené úřednické kariéře Karla Antona zbývalo založit rodinu. V soukromém životě ale štěstí neměl. V listopadu 1838, ve svých 28 letech, se v brněnském dómu sv. Petra a Pavla oženil s Viktorií Franziskou Evou (1808–1847), dcerou Karla Rüdta (1757–1841), sekretáře brněnského apelačního soudu (odvolacího soudu pro města). Mladý pár se usadil v Jihlavě a tři roky po svatbě se těšili na prvního potomka. Krátce před Vánoci, 16. prosince, se jim ale narodila mrtvá dcerka. Za několik měsíců Viktoria opět otěhotněla a termín porodu připadl na adventní čas. Bohužel se i tentokrát, 23. prosince 1842, narodila mrtvá dcera. Rodiče Karl Anton a Viktoria si prožili ještě jednu tragédii, ani třetí těhotenství Viktorie neskončilo šťastně. Na konci října roku 1844 porodila mrtvého chlapce. O rok později, 29. prosince 1845, se konečně narodila zdravá dcera, která dostala jméno Sophie Karolina Vincencia (*1845) (Sofie Karolina po Karlově mladší sestře, která zemřela v pouhých 10 letech). Rodinná idylka netrvala dlouho. V roce 1847 byla Viktorie znovu těhotná, tentokrát ale komplikace spojené s těhotenstvím nepřežila. Ovdovělý Karl Anton zůstal sám s malou dcerkou. S péčí o malou Sofii mu v Jihlavě zřejmě pomáhala jeho matka Vincencie (*1780). Krátce po svých třetích narozeninách Sofie osiřela. Karl Anton zemřel v lednu 1849 na mozkovou obrnu (Gehirnlähmung).

Petrov_1874Edv. Harold: Katedrála sv. Petra a Pavla v Brně.  Časopis Světozor, r. 1874, č. 28, s. 328 

Osudy synů Karla Friedla staršího se zaměřením na rodinný život Karla Antona odráží dva dobové fenomény: nelehký úděl státních úředníků, kteří se většinou museli stěhovat za službou; a všudypřítomnou smrt. Synové Karla Friedla staršího se vydali ve stopách svého otce a našli uplatnění ve veřejné správě. Bratři Emanuel a Johann pomalu stoupali po jistém kariérním žebříčku, a přitom se nevyhnuli povinnému transferu v rámci úřadů, tedy stěhování se z místa na místo. Můžeme ale říci, že změny jejich působišť nebyly příliš časté a zároveň jejich profesní růst byl poměrně významný, což svědčí o jejich schopnostech, a i o důvěře nadřízených orgánů. Karl Anton představoval trochu raritu, když prožil celý svůj život v Jihlavě. Kdyby ale mohl ve své kariéře pokračovat, lze téměř s jistotou předpokládat, že by byl brzy přeložen do jiného města.

Životní osudy Karla Antona Friedla odráží pochmurnou realitu své doby: smrt byla významnou součástí každodennosti. V průběhu 19. století se podmínky pro děti a nastávající matky začaly pomaličku měnit, přesto dětská úmrtnost byla ještě na počátku 20. století poměrně vysoká.

 

Literatura:

HLEDÍKOVÁ, Zdeňka, Jan JANÁK a Jan DOBEŠ. Dějiny správy v českých zemích: od počátků státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005, s. 156, 278.

MALÍŘ, Jiří. Člověk na Moravě ve druhé polovině 18. století. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008, s. 48 ad.

 

[1] Malíř, s. 48 ad.

[2] Hledíková, s. 278.

[3] Hledíková, s. 156.