Projekt GX20-19463X Sociální mobilita elit ve středoevropských regionech (1861–1926) a tranzice imperiálních zkušeností a struktur v národních státech

Doba řešení: 1. 1. 2020 – 31. 12. 2024

Poskytovatel: Grantová agentura České republiky

Program: Grantové projekty excelence v základním výzkumu EXPRO

Účastníci projektu: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (řešitelka doc. PhDr. Alice Velková, Ph.D.)

Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i. (spoluřešitel Dr. Vlad Vasile Popovici)

Interdisciplinární projekt analyzuje a srovnává transformační procesy moderních evropských společností na příkladu dvou vedlejších regionů habsburské monarchie: Čech a Sedmihradska. Soustředí se na otázku, jak sociální mobilita, vzdělání, rodinné a další vazby elitních sociálních skupin přispívaly k de/stabilizaci společnosti jako celku. Výzkum je uplatněn na dvou vybraných skupinách, které patřily do tzv. rozhodovací vrstvy: poslanců zemských sněmů, říšské rady ve Vídni a uherského říšského sněmu a vyšších státních úředníků. Projekt originálním způsobem kombinuje metody vycházející z oblasti jak humanitních, tak přírodních věd. Jeho cílem je prostřednictvím modelace faktorů, které signifikantně rozhodovaly o zařazení jednotlivců k výše uvedeným elitním skupinám, objasnit proces cirkulace elit a tranzice imperiálních zkušeností a struktur do nově vzniklých národních států. Projekt ukáže souvislost mezi kariérou jednotlivce a jeho rodinnými vazbami a v neposlední řadě osvětlí demografické faktory evropské moderní rodiny.

V rámci našeho výzkumu úzce spolupracujeme s projektem Vývoj moderní parlamentní kultury v českých zemích a Československu realizovaného v rámci programu NAKI II (DG18P02OVV025), který řeší Národní Muzeum, Masarykův ústav a archiv AV ČR a Ústav pro studium totalitních režimů.

Jedním z cílů projektu NAKI je vytvořit databázi všech poslanců zvolených na území českých zemí v letech 1848–1992, na jejímž vyplňování se podílejí i členové projektu EXPRO. Databáze bude na konci roku 2022 prezentována prostřednictvím webové aplikace představující historii českého parlamentarismu. Jedním z dosavadních výstupů projektu je výstava Národního muzea o parlamentu.

Výzkumné otázky

Klíčovým cílem projektu je zodpovědět hlavní výzkumnou otázku. Abychom toho dosáhli, přistupujeme k tématu ze tří různých hledisek, jejichž cílem je osvětlit dílčí výzkumné otázky. Hlavní výzkumná otázka „Jak se změnily faktory, které ovlivňovaly sociální mobilitu a spoluurčovaly příslušnost k elitám, v období od poloviny 19. století do konce 20. let 20. století“ je sledována ze tří základních perspektiv:

1. Vertikální/diachronní perspektiva
   1. Společenské faktory
      1. Jakým způsobem se změnil přístup společnosti k rozhodovacím elitám v daném období? Jaké mechanismy fungovaly při vybírání těchto elit?
      2. Jak se během studovaného období proměnily faktory rozhodující o tom, který jedinec se stane příslušníkem elit?
      3. Jakou roli hrála národnost? Jinými slovy, měli jedinci, jejichž národnost (jazyk) byla odlišná od vládnoucí vrstvy, stejnou šanci zařadit se mezi rozhodovací elitu?
      4. Pokud tomu tak nebylo, jak se jejich šance lišily a jak se mohly zvýšit?
      5. Do jaké míry existovala v nově vzniklých nástupnických státech kontinuita politických a správních struktur s předešlým režimem?
   2. Faktory přímo ovlivňující jednotlivé příslušníky rozhodovacích elit
      
      1. Demografické faktory – počet dětí v rodině, meziporodní intervaly, věk při vstupu do manželství, počet uzavřených sňatků, věk v určité fázi kariéry.
      2. Význam společenského původu, socioekonomického postavení a příbuzenských vztahů.
      3. Význam vzdělání a příslušnosti k určité etnické, náboženské nebo politické skupině.
      4. Sňatkové strategie a strategie na zajištění potomstva.
      5. Genderové aspekty a jejich projevy v jednotlivých skupinách.
         
         
2. Horizontální/průřezová perspektiva – význam různých druhů vztahů pro kariérní postup
   1. Význam příbuzenských sítí.
   2. Význam kontaktů s místními elitami (na společenské, kulturní, ekonomické úrovni)
   3. Význam příslušnosti k „ideologické skupině“ (politické, národní, náboženské).
      
      
3. Srovnávací perspektiva – na základě výše uvedených otázek a faktorů
   1. Vnitřní – v rámci stejné země
      1. Rozdíly mezi poslanci působícími pouze v místních sněmech a těmi, kteří působili jen v říšské radě/v uherském parlamentu, mezi vyššími a nižšími státními úředníky.
      2. Rozdíly mezi jednotlivci, kteří zahájili svou kariéru za monarchie a pokračovali po roce 1918, a těmi, jejichž kariéra nepokračovala nebo začala až po roce 1918.
   2. Vnější – mezi dvěma oblastmi
      1. Jaké jsou rozdíly mezi oběma studovanými územími?
      2. Jak tyto výsledky zapadají do celkové představy, kterou máme o habsburské říši?