Věra Slováková
- Vědecká pracovnice, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze
- Badatelské zaměření: historická demografie, životní a rodinné cykly, sociální mobilita
- Role v projektu: Získávání a vyhodnocování dat, analýza sociálních kategorií, publikační a popularizační činnosti
Odborný životopis a bibliografie
Stručná rodinná historie
Nejstarší dochovaný záznam o rodině Slováků pochází z roku 1685, kdy si Jiří Slovák z Boskovic vzal Marianu Svitavskou pocházející ze stejného města. Jejich syn Dominik se na začátku 18. století oženil do Bystřice nad Pernštejnem. Jeho potomci tam žili po několik dalších generací a věnovali se kožešnickému řemeslu. Tuto rodinnou tradici porušil až Ignác Slovák (1873–1923), který se stal úředníkem v advokátní kanceláři a po téměř 200 letech se svou rodinou vrátil zpět do Boskovic. Rodinnou tradici porušil také výběrem nevěsty, jejíž rodiče nepocházeli z Bystřice a okolí, jak tomu bylo zvykem u jeho předků, ale z území dnešního Slovinska. V době, kdy se Justýna Resetzová (1885–1975) narodila, se však mapa Evropy dost lišila od té dnešní a Slovinsko (tehdy Štýrsko) bylo součástí habsburské monarchie. Ignácův tchán František Resetz se spolu se svou ženou Alžbětou na Moravě usadil natrvalo, nejdříve pracoval v Klepačově jako dílovedoucí a pak v Brně jako tovární mistr. Ignácovi, jenž si později našel místo úředníka na boskovickém velkostatku, a Justýně se narodily tři děti – Olga (1909–2001), Helena (1913–1975) a Rudolf (1918–1991). Po Ignácově smrti roku 1923 se o ně jejich matka, která pracovala jako dámská krejčová, musela starat sama. Nejmladší Rudolf vystudoval strojní inženýrství a později učil teorii řízení na Vysokém učení technickém v Brně. V moravské metropoli se usadil se svou rodinou a jeho potomci, včetně vnučky Věry Slovákové, zde žijí dodnes.
