V Sedmihradsku, kde především po sjednocení s Uhrami v roce 1867 panoval odlišný správní systém než v Čechách a kde je k dispozici méně zdrojů a výzkumů, jsme se rozhodli zaměřit  pouze na vrchní provinční úředníky, tedy na tzv. vrchní župany před rokem 1919 a prefekty v období 1919–1928. Navzdory odlišnému pojmenování zastávali tito vysocí správní úředníci před rokem 1918 i po něm tytéž klíčové pozice, kdy na oblastní úrovni zastupovali vládu a kontrolovali a ovlivňovali nejen politický, ale i hospodářský život v příslušné župě (méně přímo a s určitými omezeními před rokem 1918, příměji a výrazněji po tomto roce). V zásadě vše významné, co na úrovni župy probíhalo, mělo tím či oním způsobem co do činění se sítěmi, které se utvářely okolo osoby a úřadu vrchního župana, resp. prefekta. 

Mezi lety 1867–1918  byla v Sedmihradsku jmenována asi stovka vrchních županů; pro období 1919–1928 jsme identifikovali okolo 160 prefektů. Tutéž nestabilitu a velkou personální fluktuaci, kterou se vyznačovaly parlamentní volby a politický život obecně,  lze pozorovat i v případě prefektů, kteří byli silně závislí na politických stranách, jež byly zrovna u moci. I když někteří župani a prefekti zastávali v určitém období i funkci poslance, jejich kariéra zůstávala převážně spjata se státní správou. Předěl, který pro ně představoval rok 1918, je v jejich případě ještě drastičtější než v případě poslanců. Prakticky žádní vrchní župan z období před rokem 1919 nepokračoval ve své administrativní kariéře v meziválečném Rumunsku, a žádný z prefektů působících po roce 1918 nezastával tuto pozici před válkou.